Zděné konstrukce - Pálené cihly
Pálené cihly jsou nejstaršl stavební materiál, který si člověk sám vyrábí. Jejich vlastnosti jsou léty prověřeny a řadí je mezi nejlepší stavební materiály. Použitím pálených cihel je dán základ pro zdravé bydlení.
Barva cihly
Různé zabarvení cihel po výpalu je způsobeno odlišným obsahem oxidů železa ve výchozí surovině, tj. cihlářské hlíně. Pálené cihly vyráběné ze sprašových hlín (Cihelna Dolní Bukovsko) mají vzhledem k většímu obsahu oxidů železa barvu červenější. Naopak pálené cihly vyráběné z mořských sedimentů (Cihelna Hevlin a Cihelna Libochovice) mají díky menšímu obsahu těchto oxidů barvu světlou, pouze mírně načervenalou. Zabarvení cihel má pouze vizuální význam bez vlivu na technické parametry.
Výrobky firmy HELUZ cihlářský průmysl v. o. s.
Pálené cihly firmy HELUZ cihlářský průmysl v. o. s. prodávané pod obchodním názvem SUPE®THERM se vyrábějí podle podnikových norem PNG 72 2611 - 38. část a 44. část a současně odpovídají ČSN 72 2600 Cihlářské výrobky: Společná ustanovení. Pálené cihelné bloky SUPE®THERM určené pro obvodové zdivo jsou děrované a vyrábějí se s objemovou hmotností 600-900 kg/m3. Tak jsou vytvořeny nejlepší podmínky pro docíleni vysokého tepelného odporu zdiva až k hodnotám 5,0 m2K/W (u součinitele tepelné vodivosti až 0,19 W/m2K). Pálené cihelné bloky SUPE®THERM dosahují i pří vysokém vylehčení pevnost v tlaku P=6-15 MPa.
Pro vnitřní nosné zdivo, u něhož není důležitý tepelný odpor, ale vyšší pevnost, se vyrábějí cihelné bloky SUPE®THERM s objemovou hmotností 900-1200 kg/m3, které naopak díky vyšší hmotnosti mají zvýšený zvukový útlum.
Tloušťka spár
Tloušťka spár je určena výrobním a modulovým rozměrem cihel. Vzhledem k rozměrovému modulu výšky 250 mm a výšce cihly 238 mm vychází průměrná spára o tloušťce 12 mm. Tato tloušťka plně postačuje pro vyrovnáni výrobních tolerancí. Maltové spáry nesmějí být příliš tenké ani příliš silné. Vysoké a nerovnoměrně silné ložné maltové spáry, zvláště při použiti malt o nižších pevnostech, by snižovaly celkovou pevnost zdiva. V důsledku rozdílných deformačních sil a různě silné maltové spáry mohou vznikat místa se zvýšeným pnutím. Zdící malta se proto zpravidla nanáší v celé ložné ploše spáry. U pálených cihel SUPE®THERM je použit systém pero a drážka (označení P+D) při styku ve svislé spáře. Tyto cihly se k sobě kladou na sraz bez použití malty. Pero a drážka u cihel SUPE®THERM má příznivý vliv na zvýšení tepelného odporu zdiva o 5-8%, úsporu malty a sníženi pracnosti o 15-20%. Při matování je nutné dbát na to, aby malta zbytečně nezatékala do vylehčujících otvorů cihel, neboť by tím docházelo ke snižování tepelně izolačních vlastnosti hotového zdiva. Proto se při betonáži stropů doporučuje pod betonovou vrstvu položit lepenku.
Výškový modul
Cihlové zdivo systému SUPE®THERM se vyzdívá ve výškovém modulu 250 mm. Tato výška je stanovena součtem výšek cihly SUPE®THERM 238 mm a průměrnou tloušťkou ložné spáry 12 mm. Pro výšku zdiva 1m potřebujeme vyzdit 4 vrstvy z cihel SUPE®THERM. Hrubou výšku místností proto navrhujeme nejlépe v modulu 250mm. V případě jiných výšek v místnostech lze cihly výškově upravit řezáním, použít nadbetonování v místě uložení stropní konstrukce nebo použitím cihel s poloviční či třetinovou výškou. V systému SUPE®THERM se používají též cihly o výšce 155 mm, které se vyrábějí pod označením N: 49-N P+D (STI), 44-N P+D (STI), 40-N P+D (STI), 38-N P+D, 36,5-N P+D (STI) a 30-N P+D.
Délkový modul
Cihlové zdivo systému SUPE®THERM se vyzdívá v délkovém modulu 250 mm. Tento modul je dán z rozměrů cihelných bloků. Na jednu vrstvu zdiva délky 1m spotřebujeme např. 4 cihly o skladebné délce 250 mm. Proto je vhodné navrhovat délku stěn objektů v půdorysném vnitřním modulu 250mm. Délka modulu se měří od vnitřního rohu stěny. Při používání tohoto modulu se značně usnadní práce na stavbě neboť nedochází k pracnému řezání cihel. Pro zajištění odpovídající kvality zdiva se nedoporučuje cihly osekávat. Vzhledem k délkovým tolerancím cihel, nemusí délkový modul vždy přesné vycházet v násobcích délky 250 mm. Případný rozdíl vyrovnáme promaltováním teplou maltou SUPE®THERM TM, aby nedocházelo ke vzniku tepelného mostu přes zdivo. Při větším rozdílu v délce zdi upravíme cihly řezem. U takto upravené cihly se promaltuje i svislá spára.
Vazba cihel při vyzdívání
Pro zajištěni dostatečné vazby zdiva se jednotlivé cihly převazují na minimální délku h=0,4 výšky cihel. To znamená, že cihly SUPE®THERM s výškou řezu 238mm se musí převazovat minimálně 95mm.
Tepelně izolační malta
Tepelně izolační malty se používají pro snížení tepelných ztrát u obvodového zdiva. Jejich použitím se tyto ztráty snižují až o 17%. Jsou vyráběné na principu lehkého plniva např. polystyrén, perlit apod. Vyrábí se v pevností 5MPa při hodnotě součinitele tepelné vodivosti X < 0,20 W/(m.K) a pod označením SUPE®THERM TM.
Tepelně izolační malty se dodávají v suchém stavu v pytlích nebo volně ložené. Jsou již namíchané v konečném provedení. Před použitím se jen doplňuje záměsová voda. Ekonomická návratnost použití tepelně izolační malty oproti maltě obyčejné činí 4-6 let.
Objemová hmotnost cihel
Objemová hmotnost cihly je její hmotnost vztažená na objem vysušené cihly. Objem cihly je dán vnějšími rozměry včetně dutin. Objemová hmotnost cihel má výrazný vliv na tepelný odpor konečného zdiva. Cihelné bloky SUPE®THERM pro venkovní zdivo se vyrábějí v objemových hmotnostech 600-900 kg/m3.
Pevnost v tlaku
Pevnost v tlaku se udává v MPa. Určuje, jak je možno celoplošně zatížit cihlu zatížením na mezi pevnosti cihly. Postup zkoušky a její provádění stanoví ČSN.
Při mrazu nezdít!
Materiál a zdivo chraňte
Mrazuvzdornost
Cihelné bloky pro obvodové zdivo vzhledem k vysokému odlehčení střepu jsou dodávány jako nemrazuvzdorné. Proto je nutné toto zdivo v souladu s ČSN 72 2606 opatřit omítkou a v zimním období ošetřovat podle ČSN P ENV 1996-1-1 a PNG 72 2600.
Setrvačnost teploty
Setrvačnost teploty popisuje vlastnosti stavební konstrukce ve vztahu ke změnám teplot. Dobrá setrvačnost teploty je zvláště důležitá u obvodového zdiva budov. Vnitřní prostor budovy je tim lepší pro bydlení, čím obvodové stěny v zimě déle chladnou a v létě se déle zahřívají. Vysoký tepelný odpor zdiva a jeho schopnost akumulovat teplo jsou důležitými předpoklady pro vyšší setrvačnost teploty a tim i pro příjemné bydleni.
Akumulace tepla
Akumulace tepla je velmi důležitá v prostorách, ve kterých není možno udržovat stálým vytápěním konstantní teplotu. U obvodových stěn s nízkou akumulací tepla dochází pří přerušení vytápění k velmi rychlému poklesu teploty povrchu stěn na vnitřní straně obytných prostor. Obvodové zdivo z pálených cihel SUPE®THERM vykazuje při vysoké pevnosti v tlaku a vysokém tepelném odporu zároveň vysokou schopnost tepelné akumulace.
Vlhkost, rovnovážná vlhkost
Pálené cihly jako přírodní materiál vždy obsahují určitou vlhkost. Její množství závisí na struktuře materiálu (pórovitostí) a na okolních podmínkách (relativní vlhkosti a teplotě vzduchu). Je-li materiál delší dobu uskladněn v daném prostředí, ustálí se jeho vlhkost na určité hodnotě. Vlhkost cihelného zdiva má vliv na jeho tepelně izolační vlastnosti, se stoupající vlhkosti se tepelná izolace zdiva zhoršuje.
Stupeň hořlavosti
Materiály cihlářských a betonářských výrobků (cihelný střep, beton, ocel) jsou zatříděny do stupně hořlavosti A, tzn. nehořlavé.
Povětrnostní vlivy
Přikrytí folií při přerušení
práce v zimním období
Na stavbě musíme většinu materiálu chránit před povětrnostními vlivy. U cihel SUPE®THERM zajišťuje neporušená balici fólie jejich dostatečnou ochranu a zabraňuje jejich promáčení. Při skladování musíme zabránit též jejich podmáčení. Teplota prostředí při zdění, tvrdnutí a tuhnutí malty by neměla klesnout pod +5 °C, aby se nenarušily chemické procesy probíhající v maltě. Cihly pro zdění nesmí být zmrzlé a nesmí na nich ulpívat sníh či led! Hotová zeď se musí chránit před nepříznivými povětrnostními vlivy (déšť, sníh, atd.), neboť u svisle děrovaných cihel se v komůrkách může nahromadit voda, která bude dlouhou dobu vysychat, příp. může dojít k poškození zdiva mrazem. Zvláště horní části stěn a parapetů je nutno přikrýt nepropustnými obaly, aby se zabránilo tvoření výkvětů a vyplavování čerstvé malty a snadno rozpustných hmot (např. vápna). Zdivo u rozestavěné stavby je nutno zvláště v zimním období chránit před povětrnostními vlivy zakrytím nepromokavým materiálem (fólie, lepenka apod.). Takto zachycená voda nesmí stékat po hotovém zdivu. Hotové zdivo musí být řádně odizolované od zemní vlhkosti.